Chceme-li se podívat do historie organizování neslyšících na Plzeňsku, musíme se vrátit do let 1914 – 16. Neslyšící žili již v krajském městě dávno před tímto datem, ale bohužel, nezachovaly se nám žádné dokumenty. V tomto období se ještě neříkalo „neslyšící“, ale hluchoněmí. V tehdejší Plzni žilo celkem 22 osob, které byly hluchoněmé. scházeli se vždy v neděli dopoledne ve vinárně tehdejšího Anglického dvora na Palackého náměstí. Největší změnu do jejich života přinesl rok 1915, kdy se do Plzně přestěhoval hluchoněmý pan Jan Zach z Nových Syrovic na Moravě. Ten před svým příchodem pobýval několik let v Praze, kde již od roku 1868 existoval spolek hluchoněmých. V tomto spolku získal pan Zach organizační schopnosti, které plně využil v Plzni. Na jeho popud se hluchoněmí v Plzni rozhodli, že se budou pravidelně scházet v hostinci U Zahradníčků v Kollárově ulici.

V roce 1916 se koná ustavující schůze, kde dochází k založení spolku hluchoněmých v Plzni. Byl vybrán i název spolku, který zněl Podpůrný spolek hluchoněmých OUL se sídlem v Plzni. Posláním spolku bylo, aby hluchoněmé chránil a v případě nouze nebo ztráty zaměstnání je také podporoval. Aby se žádost mohla podat, proběhlo jednání mezi panem Wegrichtem, který byl hluchoněmý a panem inženýrem Rudolfem Jonákem z Klatov. S vypracováním stanov pomohl plzeňský advokát dr. Šmíd. V témže roce se posílá na ministerstvo vnitra žádost o povolení spolku.

Dne 19. 8. 1917 přichází povolení z Prahy na ustanovení spolku hluchoněmých a v Plzni. Ustavující schůze proběhla v hostinci U Zahradníčků v Kollárově ulici a jako předseda byl zvolen pan Jan Zacha. Dle úředních záznamů, vyhledaných odbornou archivářkou PhDr. Jitkou Janečkovou, je založení OUL úředně datováno 3. 10. 1917.

V roce 1922, kdy měl spolek pětileté jubileum bylo navrženo, aby spolek měl vlastní spolkový dům. Bylo dohodnuto, že se  zakoupí jednopatrový dům ve Skvrňanech, v ulici U Sokolovny (nynější Emingerova). od stavitele ze Starého Plzence za částku 120 000 Kč. Částku na uhrazení spolek získal formou sbírek, přičemž dle rozhodnutí obecního úřadu musel vždy jednu čtvrtinu z výtěžku odevzdávat na stavbu školy pro hluchodněmé děti, která se měla stavět v Plzni na Borech (jedná se o jeden z objektů FN). V roce 1927 se podařilo celou částku uhradit a tak se spolek stává majitelem vlastního domu. V dubnu 1945, kdy americké letectvo bombardovala Škodovy závody, byl zasažen i spolkový dům, který byl z poloviny zničen. Obnova poničeného domu byla spočítána na částku 960 000 Kč. ve staré měně a 177 000 Kč v měně nové.

Přestože příslušné orgány slíbily, že obnova domu bude hrazena ze státních peněz, tak k tomu nikdy nedošlo. Protože spolek neměl peníze na úhradu obnovy domu, bylo rozhodnuto, že se dům předá městu Plzni. Předáním objektu přichází spolek i o kancelářské zázemí včetně zařízení. od této doby se spolek neustále stěhuje do náhradních prostor. V současné době se nachází na adrese Tylova 14, Plzeň.

V roce 1960 pod vedením paní Marie Šídlové, která byla současně i tlumočnicí pro neslyšící vzniká divadelní a taneční soubor neslyšících. Taneční soubor vystupoval i na oslavách 100 let Západočeských plynáren. Později oba soubory zanikají z důvodu vyššího věku vedoucí, tak i jejich účastníků a nedorozuměním v rámci jednotlivých organizací neslyšících. Ve stejném roce přichází do spolku další tlumočník, pan Miroslav Frolík, který v současné době je již na odpočinku.

Cílem spolku od samotného založení až do dnešní doby je zajistit organizační a společenský život neslyšících. Provádění zájmové a společenské činnosti, které se skládají z přednášek, různých besídek a poznávacích zájezdů. Všechny akce sjou tlumočeny do znakového jazyka. Nedílnou součástí je poskytování sociálních služeb dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a to odborné sociální poradenství, SAS pro seniory a ZP a tlumočnické služby.